Výsledky vyhledávání v sekci Ekonomika na dotaz korupce

Stínová ekonomika - nejrychleji se rozvíjející sektor

access_time17.prosinec 2019personMarián Kroužel

V poslední době se stále více ekonomů zabývá seriózním výzkumem stínové ekonomiky. I když toto téma není nové, patřičná pozornost mu začíná být věnována teprve od konce sedmdesátých let. Dnes je již zřejmé, že stínová ekonomika je ve většině zemí nejrychleji se rozvíjejícím sektorem, který značně předstihuje růst sektoru oficiálního.Veřejnost se o tomto fenoménu dozví pouze tehdy, když se stane mediálně zajímavým (praní špinavých peněz, daňové úniky, práce nelegálních imigrantů, prodej drog, prostituce a další kriminální aktivity). Proto sympatickým pokusem komplexně poodhalit tento problém je studie Stínová ekonomika-1, jejíž autor, ing. Martin FASSMANN, je expertem na tuto problematiku. Studii vydala Českomoravská konfederace odborových svazů ve vydavatelství SONDY, s.r.o., kde je možné si ji také objednat. Studie vychází jako první publikace nové knižní edice, ve které pod hlavičkou POHLEDY S-A-P budou nejméně dvakrát ročně vycházet exkluzívní studie - analýzy - prognózy. Touto knižní edicí nahrazuje ČMKOS vydávání čtvrtletníku POHLEDY. Pro čtenáře Sond přinášíme ukázku této první publikace.Příčinou je touha po rychlém zbohatnutíStínová ekonomika se dotýká všech států bez ohledu na jejich ekonomický systém a vývojovou fázi. I když je pojem „stínové“ nebo šedé ekonomiky poměrně mladý, objevil se teprve po druhé světové válce, dějiny znají jeho existenci nejméně několik století. Základní příčinou stínové ekonomiky byla vždy touha po rychlém zbohatnutí, po rychlé akumulaci kapitálu. Zjednodušeně řečeno jde o střet absolutních ekonomických (ale i sociálních a ideologických aj.) zájmů jednotlivce a určitých ohraničených skupin na jedné straně a zájmů společnosti jako celku na straně druhé. S originální hypotézou příčin „společenské objednávky“ stínové ekonomiky přichází Jarzy Kleer (1994). Ten považuje stínovou ekonomiku za „běžný jev, svého druhu zákonitost tvoření nových ekonomických systémů“. Stínová ekonomika „se objevuje ve větším měřítku tehdy, když se vytvoří potřeba rychlého nahromadění velkého kapitálu, který by jinak z normální hospodářské činnosti bylo možno získat za značně delší dobu“.Domnělé klady stínové ekonomikyKaždá společnost si musí položit základní otázku: Je vhodné proti stínové ekonomice bojovat, nebo by bylo lepší povzbudit její růst či se jí alespoň nevšímat? Produktivní charakter stínové ekonomiky a její hospodářské funkce v tržním hospodářství má mnoho obhájců. Ti zdůrazňují, že se jedná o mohutný zdroj růstu národního produktu, a tím i o důležitý činitel růstu elasticity národního hospodářství. Podle J. Gershunyho (1979) stínová ekonomika odzrcadluje základní znaky postindustriální společnosti. Kaufman a Kaliberda (1996) se domnívají, že pozitivní stránkou stínové ekonomiky může být hlavně pro období transformace to, že udržuje funkci ekonomiky a zbavuje společnost mýtů o tom, že občané nejsou dostatečně podnikaví a že nejsou připraveni na tržní podmínky. Až se tedy stínové aktivity podaří legalizovat, pomůže to významně transformaci ekonomiky.Důsledky stínové ekonomikyTyto a mnohé další argumenty pro stínovou ekonomiku však stojí na fundamentálním předpokladu, že podnikatelé budou využívat prostředky vzešlé ze stínových aktivit pro reinvestice do rozvoje firmy. Bohužel existují poznatky, že ve východní Evropě směřují „stínové investice“ především do spotřeby, a to přes poměrně vysoký podíl stínové ekonomiky v těchto zemích. Na další slabinu teorie „Divokého východu“ případně upozorňuje Jan Mládek (1997). „V dobách Divokého západu v 19. století existovaly pouze místní trhy, a kdo kradl v jednom kraji, investoval o sto kilometrů dál. Dnes, v dobách globálního hospodářství, není problém vytunelované peníze přesunout na Kypr, na Bahamy či do jiného daňového ráje.“Rostoucí stínové hospodářství může mnohým „oficiálně“ zaměstnaným sice nabídnout dodatkové výdělečné možnosti, ale také vede ke značným ztrátám na zakázkách v oficiálním sektoru. Těch záporů stínové ekonomiky je pochopitelně daleko více a vzbuzují vážné obavy. Stínová ekonomika především podkopává účinné státní řízení ekonomiky. Dochází k erozi integrity daňového systému a základny devizového hospodářství, které jsou potřebné k účinnému řízení ekonomiky státu, protože nastává odliv prostředků z oficiální do neoficiální ekonomiky. V těchto podmínkách je obtížné dosáhnout a trvale udržet makroekonomickou stabilitu. Navíc bankovní sektor, podnikatelé i domácnosti mají tendenci zpochybňovat celkový právní rámec a právní předpisy.Plíživá korupce rozkládá společnostČinnosti stínové ekonomiky se neváží pouze na porušování daňových předpisů, ale také na porušování pravidel, jako jsou pracovněprávní předpisy, pravidla pracovního trhu a bezpečnosti práce, ochrany životního prostředí atd.Silně rozšířená stínová ekonomika může celkově narušovat stabilitu, efektivnost a hlavně důvěryhodnost institucí, právního systému i systému celé společnosti. Nebezpečí plíživé korupce, všeobecného okrádání či nedodržování dohod spočívá v tom, že se do formálního i neformálního pletiva společenských vztahů zakládají určité nevratné změny, které poté, co se pod vlivem nátlakových skupin institucionalizují, mohou narušovat základní pilíře i relativně stabilizované společnosti. Existují poznatky, například výsledky průzkumu Richarda Roseho 1992 o tom, že růst stínové ekonomiky odrazuje vstup zahraničního kapitálu a naopak přitahuje vstup peněžních prostředků (a vlivu) mafií a kriminálních organizací, což mívá za následek deformaci trhů a celkově nižší efektivnost. Interpol odhaduje, že čistý roční výnos organizovaného zločinu činí kolem 1500 miliard švýcarských franků. Hospodářské škody, které zločinecké organizace způsobily západní Evropě, byly v roce 1996 vyčísleny na 500 mld. USD. Rozsah ilegálně získaných peněz, které se zločinci snaží „vyprat“ a zaujmout tak významnou pozici v legální ekonomice, se celosvětově odhaduje na 1000 a 1500 mld. USD. Jejich hlavním zdrojem je organizovaný zločin, především obchod s drogami. Například v Anglii, Itálii, Turecku a USA ovládá organizovaný zločin celé hospodářské sektory.I z výše uvedených důvodů se boj proti pronikání organizovaného zločinu a korupci stále více dostává pod zorný úhel mezinárodních finančních organizací MMF a Světové banky jako jedna z hlavních podmínek udržení zdravého makroekonomického vývoje. Na základě odpovědí více než 3000 firem v 59 zemích světa, které byly sledovány v přehledu Světového ekonomického fóra o globální konkurenceschopnosti za rok 1997, byl zpracován (viz tabulka) žebříček zemí podle rozsahu korupce. Index korupce se pohybuje mezi hodnotami 10 (velmi nízký výskyt korupce) až 1 (velmi vysoká korupce).

folder_openPřiřazené štítky