Důvody pro taková podezření existovaly. Každé slovo rozhovorů astronautů s řídícím centrem poslouchaly tisíce radioamatérů. A uslyšely mnoho zajímavého. Například to, že v průběhu dvou dnů doprovázely Apollo 11 neidentifikovatelné létající objekty.

„Astronaut Edwin Aldrin natočil na šestnáctimilimetrový barevný film čtyři fragmenty takového setkání.  Na jednom z nich jsou dva neidentifikovatelné objekty různého průměru, které se k sobě přibližovaly a vypadaly, že se chtějí spojit. A potom vznikl nějaký proud, možná to byl plyn nebo tekutina, pak se jeden objekt začal zvedat nahoru a nato se zase spojily dohromady. No a celý tento jev byl natočen na film“, řekl Vladimír Ažaža.

„Je nepochopitelné, proč tohle ukrývají, protože pokud je to reálný přírodní jev, který není spojen s obrannými programy, nebo se zelenými človíčky, pak to nemá smysl skrývat. Pokud se jedná o něco jiného, pak to smysl má“, vyjádřil svůj názor Jevgenij Arsjuchin.

Situace se poněkud vyjasnila po dvou desítkách let, když mezinárodní ufologická organizace ICUFON poslala představitelům světových mocností memorandum. V něm byl citovaný dopis pomocníka Neila Armstronga, velitele první expedice na Měsíc. Tady je z něho úryvek: Když přistávací modul začal klesat, tři objekty UFO o průměru 15 až 30 metrů přistály na okraji kráteru.

Pokud to bylo ve skutečnosti tak, pak začínají být jasné podivné rozhovory kosmonautů s řídícím centrem na záložních frekvencích. Zachytili je radioamatéři Austrálie a Švýcarska ihned po přistání posádky na povrchu Měsíce.

Po deseti letech se jeden z tvůrců přístrojů pro měsíční expedice Maurice Chatelain přiznal, že byl osobně přítomen tomuto radiovému spojení. V něm Armstrong mluvil o cizích kosmických lodích, které stály na okraji kráteru. Potom byl obnoven přenos na původním kanálu, který už odposlouchávaly tisíce radioamatérů. Vedl ho Edwin Aldrin, který se mezitím stačil vzpamatovat. „Nedaleko od přistávacího modulu se nachází samostatné bloky, které svítí. Jsou to malá světla, ale některé „kamenné bloky“ je mohou vytvářet vevnitř“. Podle všeho to byl domluvený kód, který v řídícím centru velmi dobře chápali.

Tyto rozhovory američtí astronauti v podstatě nekomentují. Neoficiálně se velitel Apolla 11 jako by přiznal, že něco viděli. Ale přímé odpovědi se vyhnul. „My jsme také dávali písemné prohlášení“, řekl. A to je pravda. Téměř všichni astronauti byli důstojníky letectva. I na ně se vztahovaly oběžníky ministerstva obrany, včetně toho, ve kterém se přímo říká, že vyzrazení jakýchkoliv informací o UFO příslušníky armády spadá pod zákon o špionáži. A to sebou nese deset roků vězení a deset tisíc dolarů pokuty. A astronauti mlčeli, i když téměř každý jejich let, počínaje prvními pilotovanými loděmi, byl doprovázen neidentifikovatelnými objekty. Toto se nezveřejňovalo, ale ani to nebylo popíráno.

Na podzim roku 1973 vedoucí oddělení informací NASA učinil oficiální prohlášení. Při pilotovaných letech programu Apollo astronauti pozorovali objekty, jejichž původ bylo těžké vysvětlit. Po skončení měsíční epopeje americký Národní úřad pro letectví a kosmonautiku přiznal, že přibližně dvacet pět astronautů během letu vidělo neidentifikovatelné objekty. Posádka Apolla 8, která v roce 1968 poprvé obletěla Měsíc, pozorovala dva neznámé diskovité objekty a zachytila radiové spojení v neznámém jazyce.

Dva neznámé zářící objekty doprovázely i Apollo 12. Mohutnými teleskopy několika observatoří bylo vidět, že se jeden objekt pohybuje kolem zadní části lodi, druhý byl vpředu a u obou blikala světla. Astronauti si jich také všimli a okamžitě to oznámili letovému řídícímu centru. Po chvilce pak dodali: „Dobrá, budeme je považovat za přátelské“.

Existuje i film natočený astronauty Apolla 17. Je dobře vidět, jak pod velitelským modulem nad povrchem Měsíce prolétá jasné svítící těleso. Podobné filmy i fotky vznikly v průběhu každé měsíční expedice.

Zdá se, že veškerý kosmický program pozemšťanů je pod kontrolou neznámých rozumných sil. I o tom hlavy států určitě věděly.

„Po dobu celé pozemské kosmické epopeje byla docela často zaznamenávána přítomnost různých objektů, jako například při startech z Bajkonuru, z Plisecka, nebo startů raket z ponorek v mořích a oceánech“, řekl Vladimír Mělnikov.

„Bylo pozorováno mnoho strojů diskovitého tvaru s přesnými okraji. Těmito otázkami se zabýval akademik Raushenbach. Pracoval společně s Koroljovem a byl jedním z jeho zástupců“, doplnil Valerij Burdakov.

Koroljova opakovaně informovali o tom, že se objevily neidentifikovatelné létající objekty nad startovacími plochami našich kosmických raket.

Valerij Burdakov k tomu doplnil: „Koroljov sám byl svědkem právě takovéhoto podivného jevu na nebi v Bajkonuru. Došlo k tomu v roce 1962. Byl tam disk s mlhovitou spirálou kolem sebe a dole čtyři trysky, ale byly zkrácené, stejně jako vemeno krávy. K takovým případům docházelo a existují i fotografie. Společně s Koroljovem to vidělo ještě několik lidí, stejně jako později i další svědci. Byl jsem na radiolokačních stanicích, které vše sledují. Dostaly odpovídající rozkazy a jednoduše podávají hlášení o tom, co pozorovali, odkud a kam co letělo, jaké to mělo rozměry, jaký byl azimut, rychlost atd. Existují centra, která všechno uchovávají, vzhledem k tomu, že spadají pod vojenskou správu a nic z těchto věcí nesmí být zveřejněno“.

[youtube https://www.youtube.com/watch?v=X2eoXUEf0QM?feature=oembed]

Zdroj: suenee.cz
Sdílejte